Giganotosaurus
Giganotosaurus carolinii je jedním z největších masožravých dinosaurů (teropodů), známým podle dobře zachovalé kostry. Tento obří dravec žil asi před 98-96 miliony let na území dnešní Argentiny. Byl objeven paleontologem Rubenem Carolinim v roce 1993 a popsán o dva roky později podle kostry kompletní asi ze 70%. Dnes je obvykle považován za druhého největšího známého teropoda (viz také Velikost dinosaurů).
Velikostní rekord
Giganotosaurus vystřídal populárního tyranosaura na čele neoficiální tabulky velikosti masožravých dinosaurů, kde se předchozí rekordman, i když ne zcela právem, držel celých 90 let. Giganotosaurus měl celkově delší lebku (180 cm, ale někteří jedinci až 195 cm), délku asi 13,2-13,7 m a hmotnost okolo 8 tun - největší dobře známý jedinec tyranosaura byl asi o 1 metr kratší a vážil zhruba o 1,5 tuny méně). Na druhou stranu, mozek giganotosaura byl asi o polovinu menší, než u vývojově pokročilejšího celurosauridního teropoda tyranosaura. Giganotosaurus měl sice lebku téměř až o třetinu delší než tyranosaurus, ale bývalý rekordman ji měl na rozdíl od větších teropodů jako byl Giganotosaurus či Spinosaurus mnohem mohutnější a více přizpůsobenou drtivým nárazům a čelistnímu stisku. Existují také dosti pravděpodobné domněnky (odvozené od izolovaných kostí), svědčící o tom, že mohli žít i větší tyranosauři, než byl Giganotosaurus, dosahující délky i kolem čtrnácti metrů.
V roce 2006 byl na základě fosílií objevených v letech 1995 a 1997 až 2001 popsán nový druh velmi blízce příbuzného teropoda, který dostal vědecké jméno Mapusaurus roseae. Ten prokazatelně dorůstal délky 12,2-12,6 m, mohl však být celkově mohutnější.
Největším teropodem vůbec, kterého však neznáme podle kompletní kostry, byl nejspíš příslušník jiné vývojové linie teropodních dinosaurů, Spinosaurus aegyptiacus a Spinosaurus maroccanus, žijící před asi 95 až 93 miliony let na území dnešní severní Afriky. Jeho délka se odhaduje na 16 až 18 metrů a hmotnost přes 9 tun (podle jiných, nejspíš nesprávných odhadů, však také až kolem 19 tun).
Rychlost pohybu
Paleontologové Blanco a Mazzetta publikovali v roce 2001 biomechanickou studii, týkající se lokomoce (pohybových schopností) giganotosaura. Podle jejich výsledků dokázal tento obří teropod i při své hmotnosti v řádu 5-8 tun dosáhnout alespoň na krátkou vzdálenost rychlosti až 14 m/s (50,4 km/h). Tím by nepochybně patřil k nejrychlejším velkým teropodům. Pokud by byl tento výpočet pravdivý, pak by obří dravec běhal skoro o 6 km/h rychleji, než kolik zvládnou nejrychlejší lidští sprinteři, jako je například Usain Bolt